Haiti je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici.
Hepatitida A: Proti žloutence typu A chrání očkování podávané ve 2 dávkách a je možné jej očkovat již od jednoho roku věku. Jde o samostatnou vakcínu určenou pro lidi očkované proti žloutence typu B. Toto očkování zajistí celoživotní ochranu.
Hepatitida B: Proti žloutence typu B chrání očkování podávané ve 3 dávkách, samostatná vakcína je určena pro lidi již očkované proti žloutence typu A. Tyto tři dávky zajistí celoživotní ochranu.
Hepatitida A+B: Již od prvního věku je možné podávat vakcínu, která zajistí dlouhodobou, ne-li celoživotní ochranu proti žloutenkám typu A i B. Je možné očkovat již od jednoho roku.
Tetanus: Je nutná kontrola platnosti očkování proti tetanu (povinně bez omezení jednou za 10-15 let).
Břišní tyfus: Očkuje se vakcína s působností po tři roky, je možné očkovat již od dvou let. Očkuje se jednou dávkou.
Meningitida (meningokokové nákazy): Existuje několik typů vakcín proti meningokokovým infekcím, lze je podávat od dvou let věku (většinou jednou nebo dvěma dávkami).
V době cestovaní je možné se nakazit také dalšími nemoci podle toho, kde se vyskytujeme a jakým způsobem cestujeme (větší nebezpečí nákazy představuje např. hromadná doprava). Mezi ně patří zejména chřipky, pneumokokové infekce nebo plané neštovice (pokud je cestovatel neprodělal). Při pobytu v přírodě hrozí nebezpečí infekce, které přenáší klíšťata nebo jiný bodavý hmyz (klíšťová encefalitida, lymská borelióza).
Malárie:
Malárie se v tomto regionu nevyskytuje.
Žlutá zimnice:
Žlutá zimnice se v tomto regionu nevyskytuje, nicméně může být tamními úřady vyžadováno očkování, zejména pokud cestovatel navštívil endemické oblasti této nemoci (střední Afrika, Latinská Amerika), pak je třeba doložit předchozí očkování.
Při první návštěvě dané země je největší nebezpečí pro individuální cestování mimo města a turistické destinace, pro stravování v místních pouličních zařízeních, pro konzumaci nebalené vody nebo dlouhodobější kontakt s místním obyvatelstvem, zejména pak ze slabších sociálních vrstev.